„Životní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 evropských zemích.“ (PDF)

Článek se soustřeďuje na vztah mezi rodinným stavem a životní spokojeností v Evropských zemích. První část diskutuje otázku subjektivního hodnocení životní spokojenosti. Druhá část se věnuje empirickým analýzám dat ESS. Výsledky ukazují, že lidé žijící v manželství jsou celkově šťastnější než ostatní. Tento efekt není ovlivněn rozvodovostí v dané společnosti.

Závěr
Tento text se věnoval tomu, jak šťastní se lidé v evropských zemích cítí, a především, jak jejich životní štěstí a pohoda souvisí s rodinným stavem.

Rozsáhlá teoretická i empirická literatura ukazuje, že manželství zvyšuje kvalitu lidského života po mnoha stránkách, mimo jiné zlepšuje i duševní pohodu a štěstí.
Data Evropského sociálního výzkumu jsou dalším potvrzením tohoto faktu.
Pozitivní vliv manželství a partnerství přitom nelze vysvětlit jen lepším zdravotním stavem a lepší finanční situací ženatých a vdaných, svoji roli nepochybně hrají i „měkčí“ faktory jako vzájemná společnost, podpora, pomoc a povzbuzení.
I když se ženatí a vdané označují za šťastnější ve všech studovaných evropských zemích, rovněž platí, že existují značné rozdíly mezi zeměmi v tom, jak silně manželský stav životní štěstí a pohodu ovlivňuje. Nepotvrdilo se ale, že by manželství ovlivňovalo štěstí a pohodu jinak v zemích s vysokou a nízkou rozvodovostí.
Důležitým zjištěním může být mimo jiné i to, že v některých zemích se z hlediska vlivu na životní spokojenost nesezdaná soužití blíží manželství, v jiných se podobají spíše svobodnému stavu a v dalších se pohybují na pomezí mezi manželstvím a svobodným stavem.