Děti bez partnera nebo na psí knížku? Hamplová, Dana (PDF) Sociologický ústav AV ČR

Kniha se věnuje nárůstu mimomanželské plodnosti po roce 1989 v České republice. Poté, co popisujeme demografický vývoj, se kniha věnuje následujícím otázkám. Jaké jsou postoje vůči rození děti mimo manželství? Kolik z mimomanželsky narozených dětí se rodí osamělým matkám? Jakou motivaci mají ženy k tomu, aby se vdaly, resp. zůstaly neprovdané. Komu se může v českém sociálním systému vyplatit zůstat neprovdanou matkou? Vyplácí se osamělým matkám pracovat? 

Závěr

V této kapitole jsme ukázali, že existují situace, ve kterých se matce vyplácí oficiálně deklarovat samostatné hospodaření. Je však velký rozdíl mezi tím, zda je žena opravdu samoživitelka, nebo zda osamělost pouze předstírá. Postavení skutečných samoživitelek je velmi často ekonomicky obtížné, zejména pokud si z důvodu péče o dítě nemohou dovolit chodit do zaměstnání. Situaci jim také často komplikují otcové dětí, kteří se řádně nepodílí na nákladech na výchovu dítěte. Vzhledem k tomu, že stát zasahuje pouze, pohybují-li se příjmy rodiny pod úrovní životního minima, není s podivem, že tyto matky občas raději zapřou otce dítěte i s rizikem právních následků, než aby si ztěžovaly proces žádosti o sociální dávky. Naproti tomu nesezdané páry, které oddělené hospodaření pouze předstírají, mají možnost výrazně z nastavení sociálního systému těžit, zejména pokud se pohybují v nízkopříjmových vrstvách společnosti. Zavedením společného zdanění manželů sice výhodnost účelově nesezdaného soužití klesla a nepředstavuje výrazný profit, především pokud oba rodiče pracují, nicméně v rodinách, kde alespoň jeden příjem plyne pouze ze sociálních dávek, je zneužívání systému stále finančně přínosné.